Jdi na obsah Jdi na menu
 


                                      MOMBASA – NEJSTARŠÍ KEŇSKÉ MĚSTO

Zatím co hlavní město Nairobi je v nadmořské výšce 1 700 metrů s 33,8 milióny obyvateli, Mombasa leží přímo u moře a má pouze půl miliónu obyvatel.

Den, kdy pojedu do druhého největšího města v Keni jsem si domluvil s naším průvodcem na neděli 13.ledna ráno.Lukáš měl domluvené, krátké jednání v cestovní kanceláři a společně s námi jel i jeden z místních zaměstnanců hotelu.Jmenoval se Issac a dělal na recepci.Vlastně my jeli s ním a k tomu jeho autem.Pro mě to byl zážitek, protože jsem si myslel, že je budu mít oba jen pro „sebe“.
Vyjeli jsme v osm ráno .Do Mombasy je to pouhých dvanáct kilometrů a „cestovka“, byla hned na okraji města.Lukáš byl během chvilky zpátky.K mému velkému údivu, Issac řekl Lukášovi, že nám nechá auto a on si odskočí domů za rodinou a jak prý si vše prohlídneme, přisedne a pojedeme nazpět.
Hakuna matata, kwaheri.Byla jeho poslední slova.Tedy –žádný problém, na shledanou a byl v čudu.
„Luki“, to vzal sportovně,sedl za volant a jeli jsme vstříc městu, které je křižovatkou mezi Afrikou a Asií. Znal ho pochopitelně dobře , stejně jako řízení vlevo po zdejších silnicích.Jezdí se tedy vlevo, ale dávno jsem zjistil,že auta se drží raději v lepší polovině vozovky,dokud nejede něco proti vám.O lepší polovině nebudu raději diskutovat. Dopravních značek je málo i ve městě.Žádný zákaz zastavení, či stání, označení přechodu pro chodce, prostě nic – jednoduše nejsou – a keňanům očividně nechybí.Nejsou ani u zpomalovacího „retardéru“. U některých sice zahlédnete na okraji cesty veliký kámen, což nahrazuje značku, ale to už jste se dávno uhodili hlavou o střechu auta.Hotovo.
Městskou dopravu tady zabezpečují mikrobusy matatu, motorové tříkolky stejného názvu,nebo bicyklové taxi Boda – bodas.
První zastávka byla na Moi Avenue jedné z hlavních tříd města, kde je dvojitý oblouk ve tvaru sloních klů „Tusks“. Je to vzpomínka na návštěvu královny Alžběty v roce 1952.Jelikož bylo ráno,tak jsem se snadno dostal,bez prodírání se stánky do parku vyfotit hliníkovou fontánu ve tvaru Afriky.

Tržiště MUNICIPAL MARKET

Pravá trhová atmosféra tady vládne po celý den. V nabídce je nepřeberné množství tropického ovoce, kterým je například tropický morušovník, vážící kolem desíti kilo, nebo plody láhvovníku.Ten vypadá jako vroubkovaný ananas, po rozkrojení má bílou dužinu s velkými černými peckami.
Ve vedlejších uličkách se prodává nejen koření, káva a čaj, ale i zboží denní potřeby a veškeré přebytky co keňané už nepotřebují a nabízí ho druhým.Odolat vůni či barvě koření nejde.Ukazuji na pytle plné koření.Je mi naprosto jedno do čeho se bude dávat – navíc rád vařím – prví je červenorůžově zbarvené koření, dále zelené a ještě jedno.Dozvídám se že, červené je na kuře, zelené se dávává na ryby a to poslední je sladké kari.Vybral jsem si tedy skvěle.Horší už byla navržená cena. Za tu trošku koření ve třech sáčcích, kde v každém nebylo ani sto gramů mi málem vyrazila dech. Na řadu přišlo smlouvání, což ne vždy miluji.Lukáš vše vyřešil telefonem s Isaccem a rázem jsme šli na cenu 75 KES – 25 korun.
Vidět ty obrovské pestrobarevné pytle aromatického koření, nebo barevných polévkových příloh vás fascinující.
Koupit si zde můžete nejen šátky s nápisy pro turisty, ale i moudrá přísloví ve svahilštině nebo stovky metrů látek, které jsou neotřelé v jasných sytých barvách a spousta dalšího zboží denní potřeby včetně, obrovitých struhadel, naběraček, tácků, plechového nádobí od nejmenšího po největší, sedací soupravy i nábytek.
Všude v uličkách vidíte nehorázný nepořádek a místy je cítit nepopsatelný zápach. Přesto zde lidé sedí na zemi a prodávají.
Žebráku jsem viděl málo.Fotit se nedají.Sotva uvidí čočku fotoaparátu, už si zakrývají hlavu.
V rychlosti jsme se podívali do pevnosti Fort Jesus, která je na okraji starého města, s velkým parkem a golfovým hřištěm.Steré město je doslova bludiště s obchůdky nabízející ne příliš lákavé suvenýry.

V přístavu, kde jsem byl i včera, vládl stejně čirý ruch.Trajekt převážel domorodce na jižní část města.Pohled na dění v přístavu vám nenabídne ani projížďka autem po pobřežní ulici, přístav zahlédnete jen sem tam.
Fotit tady nesmíte – místo je považováno za významný strategický objekt – Já jsem fotil..O zákazu jsem se totiž dozvěděl později.
Blížilo se poledne a vedro začínalo být nesnesitelné.Díky „klímy“ v autě jsme projeli uličkami lodích skladů, kde se normální turista nejde podívat.Své obrovité sklady tady má kdejaká firma, je zde Baťa, DHL, nebo sklady automobilek různých značek aj.Všude sedí a čekají lidé, alespoň na pár hodin práce.O nepořádku raději nepíšu.
Tímto nepěkným pohledem jsem s tímto městem nechtěl rozloučit.Proto jsme ještě jednou pomalu projížděli centrem a zastavili u anglické katedrály sv. ducha
a projeli bulvárem pod „kly“ s luxusními obchody,restau­racemi a kavárnami.

Isacc, nás přivítal slovy: Asante sana – děkuji vám mnohokrát.
Hakuna matata – žádný problém odpověděl jsem mu.Díky nám se dostal,alespoň na chvíli domů.Svahilština není těžkým jazykem.Pár slovíček se kterými si u místní získáte obdiv jdou snadno zapamatovat.
Do hotelu jsme jeli jinou cestou.Okolní šedivé třípatrové domy, nebo nízká obydlí s malými okny určitě moc pohodlí nenabízejí.Pě­tihodinová návštěva Mombasy byla pro mě zase něčím, co se neprožívá každý den.

V dalším příspěvku se mrkneme do nákupního centra Nakumat, které je jen patnáct minut chůze od hotelu, nebo když zaplatíte 100 KES, tak vás sveze BODA – BODAS na kole.Žádný problém – hakuna matata.

KWAHERI   NA SHLEDANOU

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA